Co je horší než nedostatek proteinu z masa? Dostatek proteinu ze sóji.

Navzdory tomu, že je sója považována za jednu z nejstarších kulturních plodin, už od pradávných časů se na ni nahlíželo jako na potravinu pro člověka nevhodnou. Do centra pozornosti se dostala během 2. světové války jako náhražka masa, ve velkém se (díky vysoké profitabilitě pěstování a řadě úspěšných genetických modifikací) začala pěstovat v 60. letech minulého století. Sója patří mezi luštěniny a je výživovými odborníky doporučována pro značný obsah bílkovin (cca 33% a až 45% bílkovin u GMO sóji) a nižší obsah sacharidů (cca 30%).

Nic však nemůže být vzdálenější pravdě než tvrzení o příznivém působení sóji a o její nepostradatelnosti při budování pevného zdraví. Studie, které potvrzují zdravotní přínosy sóji, jsou finančně sponzorovány nadnárodním sójovým průmyslem s cílem získat co největší zisky z prodeje sójových výrobků.

Nezávislé studie však ukazují na negativní dopady konzumace sóji na zdraví lidí z důvodů extrémně vysokého množství antinutričních látek:

  1. fytoestrogenů (látky podobné ženským pohlavním hormonům), které narušují hormonální funkce těla (předčasná pohlavní dospělost, narušený vývoj pohlavních orgánů, snížená plodnost u žen i mužů).
  2. strumigenů, které poškozují činnost štítné žlázy, která ovlivňuje růst a vývoj dětí, metabolismus, rozvoj a funkci centrálního nervového systému, srdeční činnost nebo termoregulaci.
  3. vysokého množství kyseliny fytové (nejvíce ze všech luštěnin), která způsobuje problémy s využitím minerálů (vápníku, hořčíku, železa a zinku) a růstové problémy u dětí.
  4. látek potlačujících činnost trávicích enzymů, čímž dochází k omezení trávení a vstřebávání bílkovin ze stravy,
  5. hemaglutininu, který podporuje vytváření krevních sraženin, které mohou ucpat cévy a způsobit infarkt.

Sójová bílkovina patří mezi neplnohodnotné bílkoviny. Postrádá esenciální aminokyselinu s obsahem síry – methionin, která slouží k nastartování tvorby bílkovin vlastního těla. Sója má proto nedostatečnou výživovou hodnotu pro růst, kondici a zdraví lidí.

Konzumace sóji zvyšuje potřebu vitamínu B12 a vitamínu D.

Proces průmyslového zpracování sóji je velmi problematický, protože se zpracovávání sóji vytváří silný neurotoxin kyselina glutamová (glutamát sodný), který se stává součástí produktů ze sóji. Zároveň dochází k poškození esenciální aminokyseliny lysinu, která je nezbytná pro rozvoj a správnou funkci mozku.

 

Fermentace (fermentované produkty miso, natto, tempeh) z velké míry neutralizuje některé antinutriční látky, ale nemá vliv na obsah fytoestrogenů a strumigenů narušujících činnost štítné žlázy.

 

Sójový protein doporučovaný výrobci a experty na výživu je levný (vyrábí se z drtě vzniklé jako odpad při výrobě sójového oleje) a trvanlivý produkt, proto ho mají rádi. Aby výrobci minimalizovali obsah fytoestrogenů v sójovém proteinu, čistí sóju při vysokých teplotách s použitím zásaditého roztoku a s následným průplachem kyselinou v hliníkových tancích. Během procesu dochází k znehodnocení původních bílkovin a tím pádem i ke snížení využitelnosti lidským tělem. Navíc si sójový protein i nadále zachovává strumigenní aktivitu.

 

Sója je nejčastěji geneticky modifikovanou potravinou a byla první Roundup Ready (RR) plodinou. RR plodiny mají pozměněnou DNA tak, aby vydržely postřik glyfosátem, účinnou složkou herbicidu Roundup firmy Monsanto. WHO zařadilo glyfosát mezi tzv. pravděpodobné karcinogeny pro člověka. Konzumace sóji ošetřené glyfosátem tedy zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

 

gmo-crops